Anketa mezi prvňáky a druháky na téma : Čím bych chtěl být, až budu velký
Každoročně v první a druhé třídě požádám děti, aby si namalovaly přání, čím by
chtěly být, až budou velké. Většinou si přání malují do svých žákovských knížek,
aby i po x letech našly a mohly porovnat a zavzpomínat.
Letos jsem chtěla udělat průzkum, jak si která povolání vedou a jak se změnila
přání 7-8letých dětí. Požádala jsem proto i kolegyně v ostatních třídách naší
budovy, aby se svými dětmi malovaly, případně psaly na téma Čím bych chtěl/a
být, až budu velký/á.
Zúčastnilo se 61 dětí ve 4 třídách 1.a 2. ročníku.
Možná si ještě sami vybavíte svá přání, mnohým z vás se možná splnila.
Z minulých let si pamatuji, že vedla u dívek povolání učitelka, lékařka, prodavačka,
zpěvačka, kadeřnice, zdravotní sestra. U kluků řidič, popelář, policajt, hasič,
povolání související se sportem ( fotbalista).
A jak si vedou povolání u dnešních 7-8letých dětí?
U děvčat stále vítězí profese učitelka ( bohužel, tradičně žádný kluk) a to v 10
případech + 1 uvedla učitelku juda.
Doktorky jsou 4 + 1 lékárnice (opět žádný zájem u kluků).
Letos se objevilo povolání zahradnice, zahradník a to hned 6krát ( z toho 1 kluk).
V jedné třídě 4krát, ve 2 třídách po jedné zahradnici. Kadeřnice byly 4.
Dále děvčata uváděla(1 nebo 2) profese baletka, chůva, pošťačka, vychovatelka,
krasobruslařka, obchodnice, zpěvačka, malířka, ošetřovatelka v útulku pro zvířata,
ošetřovatelka prasátek.
U kluků byly profese více rozložené: hasiči 3, automechanik či prodavač aut 3krát
a po 2 či v jednom případě byly volené profese voják, traktorista, kuchař, truhlář,
trenér zvířat, konstruktér aut, pekař, motorkář, řezník, farmář, opravář počítačů,
ošetřovatel v nemocnici. Nejzajímavější a neobvyklou profesí byl mušketýr.
Krásné a přirozené byly odpovědi některých prvňáků : chtěl bych být jako taťka,
chtěla bych být jako mamka.
Některé děti ještě neměly představu o své budoucí profesi, většinou se nakonec
nechaly ovlivnit spolužáky. Naopak některé měly úplně jasno, např. baletka, malířka
(ty už svůj talent rozvíjejí).
Jak se z miniprůzkumu zdá, příliš se oproti minulým letům přání nezměnila. U
kluků stále vítězí řemeslné profese, profese související s auty nebo ty, ve kterých
se projevuje mužnost, odvaha (hasič, voják, mušketýr). Zajímavé, že ještě v tomto
věku nejsou ovlivněni počítači, uvedl pouze jeden zájemce. To se ale asi s věkem
rychle změní.
U děvčat ubyly zpěvačky, prodavačky. Naopak nově se objevuje výraz obchodnice
( nový název pro prodavačku), nová je také profese chůva (dříve nebyly u nás běžné),
ale nepřekvapuje, neboť u děvčat souvisí s přirozeností pečovat o druhé. Ovšem
profese zdravotní sestra se letos neobjevila ani v jednom případě.
Některé děti uváděly, proč by chtěly být právě tím. Vybrala jsem na závěr několik
zajímavých odpovědí.
-Chtěl bych být hasičem. Už posiluju. Chci být jako táta.
-Chtěla bych být lékárnice. Mám doma léky.
-Chtěla bych být vychovatelkou, protože mám ráda malé děti. Starám se o miminka.
-Chtěl bych být pekař. Už umím udělat palačinky. Chci tím být, protože se mi to
zdá lehké.
-Chtěla bych být učitelka 1. a 2. třídy. Dobře se učím a hraju si na ni, protože
se mi líbí , jak opravuji chyby ostatním.
-Chtěl bych být motorkářem. Mám motorku a helmu. Líbí se mi sport.
Mgr. Eva Mrázková